Je pohárové závodění skutečně druhořadé?

Značkové poháry jsou už dlouhá desetiletí významnou součástí motoristického sportu. Výjimkou není ani karting. Přesto v poslední době sílí v české kotlině tlaky,  jejichž cílem je vypuzení pohárových tříd z mistrovských víkendů. Otázkou je, co je hnacím motorem a zároveň cílem tohoto prapodivného snažení? Patří „poháry“ skutečně jen na jakousi pomyslnou druhou kolej?

Pokud opustíme scénu domácího kartingu a trochu se porozhlédneme po světě, zjistíme, že pohárové série hrají mimořádně důležitou roli v hierarchii motoristického sportu. Jejich význam doceňují automobilky (a jejich lokální dealeři), promotéři významných šampionátů a podniků, ale také samotné závodní týmy a jezdci. Stranou zájmu nestojí „poháry“ ani v odborných médiích. Pro mnohé týmy a jezdce představuje pohárové závodění finančně dostupnou alternativu, diváky nadchne vyrovnanost soubojů identických strojů a pro mladé závodníky jsou ideálním prostředím, v němž mohou růst a posouvat se vpřed výhradně díky svým schopnostem, jezdeckému umění a získaným zkušenostem. Značkové poháry najdeme všude. Dlouhodobě jsou neodmyslitelnou součástí závodních víkendů všech významných seriálů, počínaje formulí 1, přes mistrovství světa ve vytrvalostních závodech sportovních vozů (WEC), mistrovství světa cestovních vozů (WTCC), DTM až po jednotlivé národní šampionáty v nejrůznějších disciplínách. Pro organizátory těchto sérií, resp. promotéry jednotlivých podniků do nich zařazených, jsou „poháry“ důležitou součástí programu. Ve chvílích, kdy na závodní trati právě nekrouží stroje té nejvyšší  kategorie, nabízí „cupy“ přítomným divákům zajímavou podívanou a udržují je ve varu. Především v kategoriích určených pro mladé závodníky si význam maximální technické vyrovnanosti uvědomují i všechny sportovní autority v čele s Mezinárodní automobilovou federací (FIA). Vždyť právě jen série, v nichž nerozhoduje technika, ale výhradně jezdecké umění a taktické myšlení, dokážou oddělit skutečné talenty od ostatních soupeřů. Proto jsou i šampionáty, tradičně považované za stupínky na cestě do formule 1, de facto pohárovými sériemi. S identickými vozy a na identických pneumatikách se závodí v GP3 i GP2. A to jsme ještě nezmínili Formuli Renault 3.5, tedy stoprocentní značkový pohár, který však GP2 v posledních letech značně konkuruje a je přinejmenším stejně úspěšnou líhní budoucích jezdců grand prix, jako Ecclestoneova „školní“ formule. Zapomenout nesmíme ani na CIK-FIA Academy trophy, která je s identickými  motokárami  pravidelně součástí MS a ME v kartingu.

Vraťme se však zpátky na domácí motokárové tratě. Kategorie Easykart, Rotax, ROK a  Honda byly v uplynulých letech neodmyslitelnou součástí mistrovských víkendů. I díky nim měli diváci co sledovat, i od jejich účastníků plynuly pořadatelům prostředky ze startovného. Úspěšné pohárové projekty pomáhají mladým závodníkům skutečně jezdecky růst a získávat zkušenosti v mimořádné konkurenci nabitého startovního pole. Právě z takového prostředí mohou vzejít úspěšní piloti, kteří se budou v dospělosti prosazovat v mnoha disciplínách motoristického sportu. Skutečně velkých a hodnotných úspěchů dosáhnou jen ti, kteří dostanou a vstřebají správné základy, neusnou na vavřínech a stanou se opravdovými závodníky. Těžko hledat jinou alternativu, která mladé jezdce a jezdkyně připraví na tvrdé bitvy jejich budoucí kariéry stejně dobře jako pohárové třídy s identickou technikou. Vše lze zkrátka  na závěr shrnout do jedné věty: Pohárové kategorie na pověstnou druhou kolej v žádném případě nepatří!

Program závodního víkendu Velké ceny Monaka F1 2013 najdete zde

Program závodního víkendu DTM Hockenheim 2013 najdete zde

Program závodního víkendu WTCC Slovakia Ring 2013 najdete zde

Program MS v kartingu Varennes 2013 najdete zde

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.